Neonatální mortalita v obcích s malými porodnickými jednotkami ve srovnání s velkými ústavy
Neonatal mortality rates in communities with small meternity units compared with those having larger maternity units
BJOG 108, 2001, č.9, s. 904-9
Moster D., Terje Lie R., Markestad T.
Stále se diskutuje otázka zda je lepší vést porody v malých odděleních nebo ve velkých vybavených porodnicích. V posledních desetiletích byla v západních zemích porodnická péče centralizována do velkých ústavů. Dnes mnohé ženy dávají přednost porodům v malých nepříliš vybavených porodnicích. Norsko je rozděleno na 5 zdravotnických regionů, z nichž každý má jednu nemocnici třetího typu. Každý region má několik okresních nemocnic a dále několik malých místních nemocnic a oddělení, kde rodí jen porodní asistenta bez jakéhokoliv nemocničního zázemí pouze pod dohledem praktického lékaře. Zdravotní péče je bezplatná, prenatální péče probíhá podle celostátního programu. Ženy bez jakéhokoliv rizika mohou rodit v těchto malých porodnicích, ženy které bydlí v blízkosti velké nemocnice obvykle rodí zde. Ukazuje se, že největší počet porodů je odveden v ústavech s počtem porodů 1000 – 2000 ročně. O polovinu méně v ústavech s 500 - 1000 porodů a s menším počtem porodů. Studie chce srovnat neonatální mortalitu v regionech, kde většina porodů je odvedena ve velkých ústavech s těmi oblastmi, kde je velký díl odveden na malých odděleních. Využita byla data z celonárodního registru, který obsahuje 1,7 milionu porodů. Autoři zjistili, že v ústavech, které mají méně než 2000 porodů ročně je riziko neonatálního úmrtí 1,2. Relativní riziko v oblastech, kde se více jak 75 % porodů odvede v ústavech s více jak 3000 porody ročně je 0,8 ve srovnání s oblastmi, kde žádný porod není odveden ve velké porodnici. Relativní riziko v odděleních, kde je pouze 100 porodů ročně je 1,4 ve srovnání s ústavy nad 3000 porodů. Rozdíly ve výsledcích není možno vysvětlit pouze vzdáleností a nutností transportu, nejsou rozdíly mezi venkovskou a městskou populací nebo v biologických nebo sociálněekonomických rizikových faktorech.
Závěr: Autoři zjistili malý, ale statisticky významný rozdíl, mezi jednotlivými typy porodnic a zjistili významný pokles neonatální mortality ve velkých ústavech.
Doc. MUDr. Jiří Zikmund, CSc.
Index pro hodnocení morbidity: komplexní nástroj pro měření zdraví novorozence.
Morbidity Assessment Index for Newborns: A composite tool for measuring newborn health
Am. Journal of Obstetrics and Gynecology 1999;181:701-8
Verma a. et al.
Zatím neexistuje index pro hodnocení zdraví novorozenců. Běžně užívané hodnoty nedovedou objevit novorozeneckou morbiditu. Autoři sestavili vlastní index MAIN (Morbidity Assessment Index for Newborns).
Během 2 let (1995 – 1996) sebráno 411 novorozenců gestačního věku ≥ 28 týdnů. Data hodnocena pro dny 1, 3 a 7, případně pro den propuštění, došlo-li k němu dříve. Šlo o 66 binárních (ano-ne) položek v záznamu, který byl vyvinut již dříve. Studie o validitě položek byly provedeny ve 3 fázích. 1) fáze substantivní validace bylo experty doporučeno 66 položek jako objektivní, klinicky významné jež lze obecně vyčerpat ze záznamů. 2) fáze strukturální (konstrukční) validace. Zde byly položky hodnoceny co do vztahu morbidity a rysů mortality a určena jejich váha, takže zůstalo 47 položek. 3) konečná validace (prediktivní) – určení vztahu skóre vůči vnějším vlivům jako hodnocení morbidity pediatrem, a k jiným skórovacím metodám.Průměrná porodní váha byla 2551 g a průměrný gestační věk byl 35,8 týdnů. Průměrný počet skórovaných položek byl 9. Extrémy vypočteného skóre jsou 0 – 3409.
Účelem skórování je poskytnout objektivní číselné zhodnocení novorozenecké morbidity, zejména v rozsahu morbidity mírné až střední. Jelikož požadované položky se zjišťují při každém klinickém vyšetření, je možno sestavit platné MAIN skóre za 5 – 20 minut.
MAIN skóre nekoresponduje dobře s gestačním věkem a porodní váhou, protože MAIN skóre hodnotí morbiditu a ne jen její riziko. Není vhodné ke sledování hrubých odchylek a chorobných stavů, ale je citlivým nástrojem pro hodnocení výsledků a porodnických nebo epidemiologických studií klinických postupů dětí gestačního věku ≥ 28 týdnů.
Prim. MUDr. Dimitrij Miloschewsky
sdílet