Časná diagnostika a správné zařazení hypertenze je předpokladem
kvalitní léčby a tím i prevencí možných komplikací. Na péči o těhotnou
ženu se podílí porodník spolu internistou.
K nejzávažnějším a nejčastějším hypertenzím v graviditě patří preeklampsie, která je
onemocněním
vázaným na trofoblast a podílejícím se na zvýšení mateřské i
perinatální mortality i morbidity a také na zvýšení prematurity a
intrauterinní růstové retardace.
Incidence tohoto onemocnění se v Evropě pohybuje mezi 4 až 8 %.
Perinatální mortalita je vysoká - 4 až 28 ‰, prematurita se pohybuje mezi 15 až 40 %.
Preeklampsie je definována jako těhotenstvím podmíněná hypertenze s proteinurií a případně edémy po 20. týdnu gravidity.
Klasifikace
Preeklampsie
je klasifikována jako hypertenze, která vznikla ve II. polovině
těhotenství a je provázena proteinurií. Výskyt otoků není pro zařazení
podstatný.
Správné zařazení hypertenze je předpokladem pro další
rozhodování o průběhu gravidity, způsobu vedení porodu, terapii a
prevenci. Vzhledem k nejednotné nomenklatuře je doporučeno respektovat
upravenou klasifikaci Americké národní skupiny pro výchovný program
vysokého krevního tlaku.
1) Diagnostická kriteria preeklampsie
Hypertenze
Hypertenze
je většinou hlavním příznakem preeklampsie. Dle WHO se za hypertenzi
považuje krevní tlak (TK) 140/90 a vyšší při dvou měřeních v
rozmezí 6 hodin (neplatí pro těžké hypertenze) nebo zvýší-li se
systolický TK o 30 mm Hg a diastolický TK o 15 mm Hg.
Za mírnou (střední) hypertenzi je považován krevní tlak 140/90 až 160/100, za těžkou hypertenzi pak TK 160/110 a více.
Proteinurie
Fyziologická
proteinurie v těhotenství je do 300 mg/24 hodin. Vyšší proteinurie u
preeklampsie vzniká poškozením bazální membrány glomerulů a snížením
zpětné resorpce proteinů v tubulech. Za mírnou (střední) je považována
proteinurie mezi 0,3 g a 5 gramy, za těžkou pak ztráty více jak 5 gramů
za 24 hodin.
Edémy
Edémy
se obvykle nejprve projeví na dolních končetinách (perimaleolární,
pretibiální), či mohou být generalizované – na horních končetinách, v
obličeji. Objevení se anasarky, ascitu, fluidothoraxu či
fluidoperikardu patří k příznakům nejzávažnějším.
2) Laboratorní ukazatele
Hyperurikémie vyšší než 320 umol/l je dána sníženou clearencí kyseliny močové při zhoršené funkci ledvin.
Zvýšení kreatininu v séru. Hodnota nad 88 umol/l svědčí pro poškození ledvin.
Cystatin C je novým a zdá se že nejcitlivějším markerem glomerulární filtrace.
Hypoalbuminémie
- dochází ke změnám v plasmatických bílkovinách, kdy klesá hladina
albuminu a hladina globulinu se nemění. Důsledkem toho je pokles
kvocientu albumin/globulin z původní hodnoty 1,4 na hodnotu 1 či méně
(u těžké preeklampsie).
Aminotransferázy
Alaninaminotransferáza
(ALT) je převážně cytoplasmatický enzym. Už malé poškození hepatocytu
vede k jeho zvýšení v krevní cirkulaci.
Aspartátaminotransferáza (AST) - zvýšení aktivit AST v séru je známkou nekrózy hepatocytu.
Hemokoncentrace
Jejím projevem je vzestup hematokritu nad 40%, hemoglobinu nad 14 g/l a zvýšení počtu erytrocytů.
Počet trombocytů
Provází-li trombocytopenii hemolýza a zvýšení jaterních enzymů jedná se o HELLP syndrom.
Homocystein
Výzkumy posledních let poukazují na výskyt preeklampsie u žen s hyperhomocysteinemií.
3) Klinické příznaky a jejich závažnost
Cefalea je
především důsledkem systémového postižení endotelií manifestujícím se
též v centrálním nervovém systému za přítomnosti vasospasmu.
Morfologicky jde o mikroinfarkty, fibrinoidní nekrózy, petechie a edém.
Epigastrická bolest
či bolest pravého hypochondria může signalizovat zvýšené napětí
jaterního pouzdra, které je dáno subkapsulárními petechiemi
(hemoragiemi), periportálními hemoragiemi, ischemickými infarkty,
vznikem fibrinových trombů v kapilárách, arteriolách a
periportálních vénách. Vzácně může dojít i k ruptuře subkapsulárního
hematomu či ruptuře jater.
Poruchy visu jsou důsledkem vzniku skotomů, fotofobie.
Změny na očním pozadí
Důsledkem vasospasmu a zvýšené periferní cévní resistence je retinopatia gravidarum, edém papily až ablace retiny.
Retence tekutin
Za
přijatelný se považuje váhový přírůstek těhotné ženy okolo 500
gramů za týden a průměrný celkový přírůstek hmotnosti v graviditě okolo
12 kilogramů. Rozhodující vliv na tento děj má placentární produkce
estrogenů. Rychlé přibývání na váze je příznakem retence tekutin se
vznikem edémů.
Preeklampsie a eklampsie
Stáhněte si:
Vybrali jsme pro Vás
Not Found
The requested URL was not found on this server.
Apache Server at david2.securitynet.cz Port 80