Publikováno v České gynekologii, 70, 2005, č. 6, s. 462 – postup nedoznal změn.
Autoři
V. Unzeitig, T. Binder, P. Velebil
Oponenti
Výbor Sekce perinatální medicíny ČGPS ČLS JEP
Výbor České gynekologicko-porodnické společnosti ČGPS ČLS JEP
Prenatální péče
Obrat plodu zevními hmaty
Metodou volby je pokus o zevní obrat
plodu do polohy podélné hlavičkou ve 36.–38. týdnu těhotenství.
Podmínky:
- fyziologický průběh gravidity,
- porodnická anamnéza nezatížená operací na děloze,
- pohyblivý plod s dostatečným množstvím plodové vody.
Informovanost rodičky
Rodička má právo být před porodem objektivně informována o
potenciálních rizicích i výhodách spojených s císařským řezem a s
vaginálně vedeným porodem.
Na základě těchto informací se rozhodne o
způsobu vedení porodu a podepíše informovaný souhlas. Rozhodnutí
těhotné by měl porodník respektovat (s výjimkou takových rozhodnutí,
která jsou v protikladu s aktuálními poznatky správné porodnické praxe).
Porod
Porod je možno vést vaginálně i císařským řezem, pokud možno nejpozději
v termínu porodu. Kromě absolutních porodnických indikací k císařskému
řezu respektujeme i širokou škálu indikací racionálně vycházejících z
prevence možných intrapartálních komplikací.
Vaginální vedení porodu není doporučeno:
- při ultrazvukovém odhadu hmotnosti plodu nad 3500 gramů (u primipary) nebo 3800 gramů (u multipary – vždy s přihlédnutím k porodní hmotnosti již narozených dětí);
- při porušeném držení plodu s výjimkou naléhání řití;
- při myomatózní děloze nebo po předchozí operaci na děloze.
Za postup lege artis lze označit všechny techniky směřující k úspěšnému dokončení vaginálně vedeného porodu. V jeho druhé době porodní jsou na porodním sále přítomni dva porodníci (z toho jeden s nejméně osmiletou praxí v oboru), porodní asistentka, dětský lékař a dětská sestra. Případná poporodní resuscitace novorozence musí být zajištěna přímo na porodním sále.
