Kardiotokografie za porodu
Zevní kardiotokografické sledování děložní činnosti a srdeční akce
plodu je metoda dnes rozšířená do všech porodnických zařízení v naší
zemi. Vnitřní snímání skalpovou elektrodou a intraamniálním katétrem
jsou metody invazivní, vhodné pouze v indikovaných případech. Zásady,
které budou uvedeny, se týkají – stejně jako celý předchozí text –
donošeného a dosud fyziologicky probíhajícího těhotenství. Je
pochopitelné, že u předčasných porodů a závažných porodnických
patologií vedených v perinatologických centrech a centrech
intermediární péče je třeba volit postup podle stavu rodičky a plodu:
- vstupní kardiotokografický záznam v trvání 20–30 minut musí být ihned vyhodnocen lékařem;
- při
fyziologickém záznamu je třeba CTG opakovat za 2–3 h, při suspektním
záznamu podle potřeby častěji, při patologickém záznamu je nutný záznam
kontinuální, event. skalpovou elektrodou (podle možnosti porodnického
zařízení); - záznam se hodnotí buď skórováním podle zvyklostí
jednotlivých oddělení, nebo podle směrnice FIGO – fyziologický,
suspektní, patologický záznam; - záznamy jsou součástí dokumentace, registrační papír je
nutno označit příjmením, datem, hodinou a dobou snímání (pokud chybí
automatický tisk času); - do porodopisu je nutno zaznamenat dobu trvání registrace a její přesný popis s čitelným podpisem lékaře;
- rozvaha
o dalším postupu vedení porodu musí být komplexní, je třeba zvážit vždy
celý průběh porodu – i kardiotokografie je metoda pomocná.
Chyby:
- nedostatečně vyhodnocený záznam,
- chybějící dokumentace.