Syndrom náhlého úmrtí kojenců
(Sudden Infant Death Syndrome; dále SIDS) je definován jako náhlá a neočekávaná smrt kojence, která zůstává nevysvětlená i po podrobném vyšetření, kompletní pitvě, ohledání místa úmrtí a zhodnocení předchozího klinického stavu dítěte. Pitva je ke stanovení SIDS nezbytná. Pomůže vyloučit jiné příčiny náhlé smrti dítěte, jako například vrozené vývojové vady, dědičné poruchy metabolismu, poruchy srdečního rytmu, infekce či následek týrání. V případě náhlé smrti, kdy jsme schopni určit její příčinu, se tento stav nazývá náhlá a neočekávaná smrt kojence (Sudden Unexpected Infant Death; SUID).
Příčina SIDS nebyla do dnešního dne objasněna. Pravděpodobně se však jedná o souhru více faktorů, které je možno rozdělit do tří skupin podle tzv. modelu trojího rizika.
Mezi tři hlavní rizikové faktory patří:
1. základní zranitelnost dítěte,
2. kritické vývojové období,
3. působení zevních faktorů.
Jako nejčastější rizikový faktor se udává poloha na bříšku během spánku, která vede k opakovanému vdechování již vydechovaného vzduchu (odborně: rebreathing). Vydechovaný vzduch je ochuzený o kyslík, a naopak obsahuje více kysličníku uhličitého. To může mít za následek snížené zásobení tkání kyslíkem (odborně: hypoxie). Pokud je nedostatek kyslíku mírný a trvá delší dobu, organismus dítěte si na tento stav postupem času zvykne a nemusí dostatečně efektivně zareagovat na další škodlivý podnět.
|
Rizikové faktory SIDS (Triple Risk Model) |
|
1. Základní zranitelnost dítěte |
|
Porucha probouzení, porucha funkce mozkového kmene (anatomicky ohraničená část mozku), etnická příslušnost, mužské pohlaví, nedonošenost, nižší socioekonomický status rodiny, genetická vada, výskyt SIDS v rodině |
|
2. Kritické vývojové období |
|
2.–5. měsíc života |
|
3. Působení zevních faktorů |
|
Spaní na břiše/boku, zakrytí hlavy peřinkou, aktivní a/nebo i jen pasivní kouření matky v těhotenství, Společné lůžko s rodiči, zimní období, měkké lůžkoviny, přehřívání, umělá výživa, infekce |
Prevence SIDS
Americká pediatrická akademie (American Academy of Pediatrics; AAP) odstartovala v roce 1994 informační kampaň s názvem Back to sleep, která si kladla (a stále klade) za cíl šířit osvětu ohledně ovlivnitelných rizikových faktorů SIDS. Kampaň byla úspěšná a vedla k téměř trojnásobnému snížení úmrtnosti na SIDS ve Spojených státech amerických (z 1,3/1000 na 0,5/1000 dětí). Ke snížení výskytu SIDS přispělo i zavedení rozšířeného novorozeneckého screeningu dědičných poruch metabolismu, včetně onemocnění z okruhu poruch beta-oxidace mastných kyselin (v České republice zavedeno 1. října 2009). Beta-oxidace je proces zpracování mastných kyselin z potravy, které představují důležitý zdroj energie pro buňku a celý organismus. Odhaduje se, že před zavedením screeningu zodpovídala nepoznaná porucha beta-oxidace za cca 1–3 % případů úmrtí na SIDS.
Hlavní doporučení a prevence SIDS jsou:
-
dbejte na správnou polohu dítěte během spánku. Ukládejte dítě pouze na záda. Poloha na břiše či na boku není ke spánku vhodná
-
postýlka by měla být minimálně během prvních 6 měsíců v ložnici rodičů. Nikdy nespěte na společném lůžku s dítětem
- zvolte správnou tvrdost matrace – příliš měkká matrace je nevhodná. Do postýlky k dítěti neumísťujte žádné měkké předměty (dečky či plyšové hračky).Pokud používáte přikrývku, je vhodné ji zasunout pod matraci, aby si ji dítě nemohlo přetáhnout přes hlavu.
- nekuřte v průběhu těhotenství ani během kojení a vyhněte se i pasivnímu kouření. Nedopusťte, aby dítě spalo v zakouřeném prostředí.
- dodržujte optimální teplotu v místnosti a kontrolujte, zda se dítě nepřehřívá. Důležité je pohodlné oblečení přiměřené okolní teplotě.
- používejte ověřené/certifikované monitory dechu dítěte.
- existují odborná sdělení, která udávají jako preventivní opatření používání dudlíku při ukládání ke spánku.
Život ohrožující příhoda
Život ohrožující příhoda (Apparent Life-Threating Episode; dále ALTE) představuje situaci, která může předcházet SIDS. Život dítěte je ohrožen, ale rodiče odhalí problém včas a podaří se jim dítě zachránit. Dítě je bledé či namodralé, má snížené svalové napětí (připomíná hadrovou panenku) a nedýchá. K obnově dechu často dojde jen po prostém zatřesení s dítětem či poklepání na hrudník. V některých případech je však nezbytné zahájit klasickou kardiopulmonální resuscitaci. Po prodělaném ALTE dítě vyžaduje lékařské vyšetření a následnou zvýšenou pozornost rodičů, včetně případného sledování životních funkcí ověřeným (certifikovaným) domácím monitorem.
Autoři: doc. MUDr. Tomáš Honzík, Ph.D., MUDr. Hana Kolářová
Klinika dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN, Praha
Z připravované Knihy o těhotenství a dítěti
Pařízek A., Honzík T. a kol.
sdílet