__ADV__Fakultní Thomayerova nemocnice v uplynulých dnech otevřela vůbec první Ambulanci náhlého úmrtí kojence (SIDS - sudden infant death syndrome) v České republice. Lékaři především chtějí seznámit rodiče s danou problematikou.
"Dalším z cílů činnosti ambulance je identifikovat rizikové děti a zvýšit tak možnosti prevence," doplnila Hana Houšťková, přednostka Pediatrické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. Náhlým úmrtím kojence se rozumí nečekané úmrtí zdánlivě zcela zdravého kojence ve spánku.
Asi v jedné třetině případů lze diagnostikovat konkrétní onemocnění, poruchu (meningitida, srdeční arytmie, intoxikace, dědičné poruchy metabolismu ad.) či násilí (vražda). Ostatní případy zůstávají i přes podrobné vyšetření, kompletní pitvu a ohledání místa úmrtí nevyjasněny.
Častěji umírají chlapci
Vrozené vývojové vady nebo nízká porodní hmotnost mohou vést k úmrtí kojence. Nejčastější příčinou je ale právě SIDS. "Syndrom náhlého úmrtí postihuje nejvíce kojence ve věku 2 až 4 měsíců, častěji jsou ohroženi chlapci," říká Hana Houšťková. "U předčasně narozených dětí se uvedený kritický věk posouvá."
V současné době se podle statistiky počet kojenců zemřelých na SIDS pohybuje kolem 0,3 kojence na tisíc živě narozených dětí. Pro srovnání, ve Spojených státech a Kanadě je tento počet vyšší, činí 2-0,5 kojence na tisíc živě narozených dětí.
Děti v ohrožení
Více ohroženy jsou děti mužského pohlaví ve zmíněném kritickém věku 2 až 4, které trpí současným febrilním onemocněním. Další nebezpečí představují umělá výživa, měkký povrch na spaní, cigaretový kouř či spánek na břichu nebo boku.
"Rizikovým obdobím s vysokým počtem dětí zemřelých na SIDS byly konec 70. let a 80. léta, kdy se doporučovalo, aby rodiče své děti dávali do polohy na břicho," potvrdil Ivan Bouška z Ústavu soudního lékařství 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Podle Hany Houšťkové poloha na břichu není nebezpečná pro děti v bdělém stavu nebo děti, které se již umějí otáčet.
Jak rizikům SIDS předcházet?
Čím může ublížit dítěti matka? Měla by se vyvarovat kouření, drog, špatné výživy a nedostatečné prenatální péče. Jistou roli zde hrají také genetické a biologické rizikové faktory jako SIDS u sourozence, nedonošenost, dědičné poruchy metabolismu a defekt imunity. Podle Houšťkové uvedená rizika nejsou bezprostřední příčinou SIDS, ale mohou působit v kombinaci s jinými vlivy včetně socioekonomických.
Existuje několik zásad, kterými by se matky měly řídit:
- Nenechávat spát dítě na břiše a boku,
- nepřehřívat a nepodchlazovat dítě
- kojit
- nekouřit v těhotenství a nenechávat dítě v zakouřeném prostředí
Nenechávat spát dítě na břiše a boku,
"Poloha, absence kouření, kojení a nepřehřívání dítěte, to jsou ta nejvýznamnější opatření," potvrzuje Ivan Bouška.
Podpora rodičům
Neméně důležitou pomocí, kterou si ambulance klade za svůj úkol, je odpovídající podpora rodinám, ve kterých zemřelo dítě na SIDS.
Situaci ovšem komplikuje ochrana osobních údajů, kdy lékaři specialisté nemají možnost dozvědět se o takto postižených rodinách. Připravují se proto na užší spolupráci s praktickými lékaři pro děti a dorost. Hana Houšťková výhledově počítá také se založením rodičovské skupiny, která by se zabývala propagací prevence SIDS a právě pomocí rodičům v těžké životní situaci. "Rodiče trpí pocitem viny a nezřídka končí u psychologů," upozorňuje.
zdroj: ZdraviWEB.cz
sdílet