Dobrá organizace prenatální péče by měla
zabránit, abychom diagnostikovali hypotrofii plodu až na porodním sále.
Porodník by při pravidelných kontrolách měl vyslovit podezření na IUGR na
základě stagnace růstu dělohy. Suverénní metodou je ultrazvuková diagnostika. Z
biometrie plodu se přepočítá hmotnost a odhalí se případná růstová asymetrie.
Stanovit diagnózu je přesto v některých případech obtížné (nepravidelné
menses, nejasný termín koncepce) a opírá se o opakovaná ultrazvuková
měření plodu v časovém odstupu minimálně 14 dnů. Platí, že čím dříve se
hypotrofie plodu manifestuje, tím je stav plodu závažnější.
O stavu plodu nás informuje ultrazvuková flowmetrie, pomocí
které měříme průtok krve v pupečníkových cévách a ve velkých cévách
plodu. Hodnoty jsou vyjádřeny pomocí pulsatilních indexů (PI), které mají
různou hodnotu pro jednotlivé týdny těhotenství. Zvýšené hodnoty signalizují
zvýšený odpor v placentárním řečišti. Tento stav je za určitých okolností
reverzibilní (kontroly po 2-3 dnech). Vyšším stupněm ohrožení plodu je
neprůkazný tok na konci diastoly. I tento stav je ještě reverzibilní, ale ve
většině případů, pokud se neupraví do 24 h, přechází do stavu, kdy dochází
k reverznímu toku a rozvratu oběhu plodu. Proto při opakovaném zjištění
"zero flow" těhotenství ukončujeme. Při zjištěném reverzním toku ani okamžité
ukončení těhotenství mnohdy plod nezachrání. Dlouhotrvající stagnace růstu
plodu je provázena chronickou hypoxií, která může vést k poškození CNS
plodu.